Jak já fotím svatby aneb jak si vybrat fotografa

Focení svatebního dne je jako zápis vzpomínek, které si pak můžete kdykoliv znovu přehrát, připomenout, oživit. Pro spoustu lidí mají takové fotky nevyčíslitelnou hodnotu a často je to to jediné, co z těchto chvil zůstane. Protože vžít se do vzpomínek na jeden z nejkrásnějších dnů v životě a připomenout si znovu ty pocity nejen štěstí, ale i nervozity, trémy, vděčnosti, emocí a třeba i malých detailů, které tento den doplnily k ještě lepší nedokonalé dokonalosti...to je zkrátka k nezaplacení. 

A jistě tento pohled lze použít i na menší a kratší focení jako je párové zamilované focení, rodinné focení či i "jen tak" focení fotek sebe pro sebe nebo jako dárek někomu blízkému – to vše má hodnotu vzpomínek na to vše hezké, co nás v životě potkává a co se nám tak krásně v životě děje. Jistě spoustu momentek a okamžiků v životě zachycujeme na mobilní telefony, což je skvělý doplněk do našich "deníčků" a sám mobil denně na takové zachycení momentů rád používám (a ano, taky mám v mobilu tisíce fotek, které do druhého dne po jejich vzniku upadají do zapomnění). Ale jsou v životě chvíle, které si zaslouží být zachyceny pro ty věčné vzpomínky přeci jen o něco lépe – a nejde jen o lepší foťák (jo i když upřímně o ten taky), ale i o průběh focení. A od toho jsme tu my jakožto fotografové a fotografky a focení je pro nás často tou největší zálibou a něčím, co dává větší smysl – je to ta práce, kterou by člověk dělal i zadarmo (ale zároveň bez peněz by ji dělat nemohl – nekonečný příběh, chápeme se :-) ). A pokud jde o téma jako svatební focení, tak jsem si jist, že když se pro tenhle žánr fotograf rozhodne, tak ho musí opravdu bavit a dávat mu to ten správný smysl. Teď vynechám tu cestu, která k tomu vede a co všechno si musí fotograf projít a naučit se aby to zvládl (i když jsou mnozí co to moc neřeší a jdou do toho tzv. "na punk" – já jako věčnej přípravář je v dobrém slova smyslu obdivuju). Protože tohle není tak článek pro fotografy, ale hlavně pro ty z vás, kteří zrovna přemýšlí zda a jakého fotografa či fotografku si na svůj velký svatební den domluvit. 

Zachycení svatebního dne v co nejlepších fotkách aby na nich nic důležitého nechybělo a aby se s fotkami na tento den vzpomínalo vskutku krásně, je pro fotografa opravdu velká zodpovědnost. Jsou momenty, kdy zkrátka není prostor pro zaváhání a pro chyby a i když si fotograf myslí že je připraven na vše, tak děj svatebního dne mu dá často novou lekci – o tom víc třeba v nějakém dalším článku (takové ty veselé historky z "natáčení"). Ale fotograf či fotografka má mít ještě jednu důležitou vlastnost, která je dost možná stejně důležitá, jako jeho schopnost nafotit vše dobře. A nemyslím si že by to byl ceník za focení. Je to právě to, jak vám fotograf takzvaně sedne a u focení svatby je to obzvlášť důležité (teď si asi spousta čtenářů řekne že to je snad jasný, ale čtěte prosím dále :-) ). Jelikož focení znám z obou stran foťáku a poznal jsem díky focení spoustu super fajn lidí, tak se mi to jen potvrzuje. A nejde o to že by byl někdo špatný a někdo dobrý jako člověk, ale je úplně přirozené, že člověk který je pro některé lidi absolutně super, tak pro vás tak úplně být nemusí a je to tak v pořádku. My fotografové máme někdy víc svůj svět, ale taky jsme pořád celkem normal obyč lidi s určitou osobností a v neposlední řadě různým stylem humoru :-). Zkrátka fotograf na vaší svatbě vás bude doprovázet většinou celý den a i když o něm často nebudete vědět, tak se pořád bude motat někde kolem vás, vaší rodiny a blízkých, tak aby vám tzv. "sednul" je opravdu důležité, co řikáte? :-). Takže pokud se vám líbí můj styl fotek a co celkově nabízím, ale nesednu vám něčím jiným, tak jsem s tím v pohodě a věřím že to tak má i většina jiných fotografů. Je to váš svatební den a je o vás a pro vás, tak nepodceňte výběr těch, kteří se na tomto dni budou podílet. Je to jako v jiných oblastech života – všichni si nějak vybíráme s kým budeme trávit čas a komu budeme důvěřovat ;-) :-).

No a když jsme u těch dojmů a pohledů na věc, tak teď se pomalu dostanu k tomu co já konkrétně můžu nabídnout a jak k focení svatby přistupuju – abyste se třeba už po přečtení tohohle článku mohli rozhodovat zda mě na focení vaší svatby oslovit nebo se obrátit na jiného fotografa či fotografku a nevadí mi ani někoho jiného doporučit, pokud byste hledali něco, co já nemůžu úplně nabídnout. Každopádně pokud jste to někdo dočetl až sem a ještě chcete ve čtení dál pokračovat, tak mě to těší a jdeme na další část :-).

Pokusím se to vzít stručně a výstižně (aspoň ty první další věty), i když já se často rád rozepíšu :-). Na svatbě se snažím být především jako nenápadný pozorovatel, který většinou nijak neruší a nezasahuje do dění a tak nějak splyne s okolními svatebními hosty. Samozřejmě moje foťáky u pasu (někdy až proklatě nízko), občasné přeběhnutí a tiché cvaknutí spouště mě občas jistě prozradí, ale jinak o mě ani vědět nebudete – aspoň to tak často slýchám. Zároveň rád pečlivě sleduji co se kde děje a všímám si maličkostí – moje tichá všímavost a vnímavost jsou moje silnější přednosti. Baví mě zachytit do fotky nejen ty hlavní momenty, které jsou stěžejními body dne, ale baví mě zaměřit se i na ty na první pohled drobnosti, které právě příběhu dne dokreslují vcelku to celé velké kouzlo. Ranní přípravy jsou třeba taková samostatná kapitola. Ještě se vlastně nic oficiálně neděje, ale zároveň se toho děje až překvapivě hodně. Někdo hledá poslední věci, někdo už je nervózní, někdo ještě úplně neví co se bude dít a někdo se snaží v klidu dopít kávu. A právě v těchhle chvílích mě baví být spíš pozorovatelem a sbírat malé momenty, které by jinak možná zůstaly jen v hlavách těch, kteří u toho byli. Situace se samozřejmě mění, když dojde na skupinové focení, obvykle k tomu dochází po obřadu a upřímně – je to často pro hodně lidí ta méně zajímavá chvíle (a věřte že i pro fotgrafa, i když to na sobě nedáváme moc znát) – ale i tyhle fotky patří určitě k těm důležitým a protože to chceme mít rychle za sebou a zároveň aby ty fotky za to stály (a taky aby to focení v řadě vedle sebe nebyla taková otrava), tak tady je ten moment kdy se ujmu role režiséra - abyste si samozřejmě stoupli správně, všichni byli vidět (princip je vlastně jednoduchý až prostý – kdo ve chvíli focení vidí můj foťák, ten stojí správně :) ). Tenhle typ fotek má celkem jednoduchá základní pravidla, takže se to dá zvládnout během chvilky a když si ještě před svatbou připravíte seznam skupinek na přání (protože v tu chvíli si zpravidla člověk nevzpomene na všechny sestavy), tak to bude úplně parádní spolupráce. Co se týče seznamu skupinových fotek, tak o ten si sám píšu během předsvatební komunikace – já si to připravím a vy pak na to nemusíte myslet. Jo jsem velkej plánovač, takže za to budu fakt rád :-). Ale baví mě i improvizace, kdy se prostě nafotí základní skupiny od všech, po rodinné, se svědky, s družičkami... a pak už prostě každej jak chce s kým – vždy se to dá vymyslet :). No a poté během odpoledne přichází na řadu párové focení a to je taky ta část kdy o mě jako o fotgrafovi víte, ale zároveň se snažím aby v tom nebyla moc upjatost a aby to bylo co nejvíc na pohodu, protože co si budem, ne pro každého je stát před fotákem úplně komfortní a já nejsem výjimkou ;-). Když se vrátím v čase ještě před svatební den, tak k takovému odbourání nervozity vždy dost pomůže i předsvatební focení, kdy už si na chvilku takové focení spolu a se mnou můžete zkusit a ve svatební den už budete vědět co a kdo vás čeká. A takové párové focení na svatbě beru stejně jako jiné párové či rodinné focení, kdy si na chvíli vyrazíme na malou procházku někam kousek od místa svatební hostiny, zatímco si ostatní hosté budou dávat zákusky a probírat nejnovější rodinné drby, bavit se čí svatba bude příště apod..... takže na takové párové focení můžeme vyrazit třeba po krájení svatebního dortu :-). Samozřejmě nejlépe když to při pěkném počasí vyjde časově na západ slunce – to má vždy velké kouzlo. Nebo je možnost nafotit jednu sérii párových fotek po obřadu a po focení skupinek a poté ještě odpoledne – vždy záleží hlavně na možnostech času a místa a není problém to nějak vymyslet ;-) :-). Každopádně párové focení beru jako takový fajn oddech od shonu, který tu byl do té chvíle – sice zároveň příjemný shon, ale i tak není nad to mít potom chvilku pro sebe někde na klidném hezkém místě při západu slunce....a z takového svatebního rande při západu navíc budete mít super fotky, to už je dávno ověřený že to funguje ;-).. A co se týče pózování při takovém focení, tak to přímo jako pózování jako takový být nemusí a většinou ani nebývá, ale fotky vzniknou krásně z přirozených momentů kdy se procházíte po louce, poli, silnici, po molu u vody či na hrázi rybníka... a během toho vám napovím co přitom udělat dál. A nějaké odlehčené pózy ve stylu už pak naarnžujem v lehkosti jak nic. Zkrátka nenucená přirozená uvolněnost (jo o tom teď píše a mluví každý ve své prezentaci, ale ono to fakt funguje) – to je to o co tu jde a co pak bude vidět i ve fotkách, to je ten styl co mě baví :-). A rozhodně nemusíte být ve stresu (já vím, to se lehko řekne) jestli na takové focení vyjde počasí, protože ono vždycky nějak vyjde a i v dešti můžou vzniknout ty nehezčí fotky, které vám pak budou viset v obýváku. Navíc pro takové focení v lehkém letním dešti mám připraven velký průhledný deštník, takže i tady se mnou můžete mít o starost míň. Jakožto bývalý skaut se mě drží heslo "Vždy připraven", takže moje fototechnika je vodotěsná a pro případ nouze mam pro foťák (i pro sebe) pláštěnku. I při větším dešti se dá najít někde poblíž altán či terasa, kousek suchého místa za stodolou pod převislou střechou...a pro ty odvážnější je tu možnost i na fotky rovnou v dešti na louce a nebo focení s deštníky má taky něco do sebe – zkrátka cesta k fotkám se vždy najde :-).

Takže tak nějak vypadá moje představa o focení svatby. Nechci být člověk, který vám celý den říká, kam si máte stoupnout a co máte dělat. Spíš chci být někde poblíž, všímat si toho, co se kolem vás děje, a být připravený ve chvíli, kdy se něco důležitého nebo hezkého stane.

A samozřejmě jsou chvíle, kdy si tu roli režiséra na pár minut vezmu. Třeba u skupinových fotek. Ale pokud to jde, mám raději, když většina dne prostě plyne tak, jak má.

Baví mě zachytit nejen ty hlavní momenty, ale i věci, kterých si člověk při samotné svatbě možná ani nevšimne. Protože zatímco vy řešíte jestli už přijel dort, tak já už pravděpodobně někde řeším, proč se tam ten pán právě rozeběhl :-). Pokud hledáte klidného pozorovatele, který zachytí přirozenost a atmosféru dne spíše než režiséra a moderátora co je středem pozornosti, tak budu rád když mi napíšete a na focení se domluvíme :-).... a pokud hledáte přeci jen někoho jiného, tak nevadí a je super že na výběru fotografa/ky si dáváte záležet, protože – no jak už jsem psal na začátku, tak na tom opravdu záleží. 

A pokud jste to dočetli až sem, tak už jen za to velké díky :-).